Kolonáda na Reistně

Vyhlídkovou Kolonádu začal

stavět Alois I. z Lichtenštejna, ale dokončil ji jeho mladší bratr Jan Josef I. Po bratrech i po otci se mu stýskalo, tak ji pojal jako vzpomínku. Na zdech je německy napsáno: „Syn otci, bratr bratrům.“ a „Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn.“ Místní sochy Josefa Kliebera představují ctnosti a vlastnosti bývalých vládců.

Stavba zkvétala za vlády Aloise I., avšak za vlády mladšího Josefa se stavba zpomalila, poté zastavila. Problémem byly peníze. Architekt J. Hardmuth chtěl za projekci přemrštěně vysokou částku, protože si uvědomoval svou genialitu. Při jejím navrhování se hodně opičil po Gloriettě vídeňského Schönbrunnu. K nedokončenému dílu přišel stavitel Josef Poppelack až v roce 1812 (tedy rok po zastavení), avšak pracoval tu ještě další čtyři roky.

Za totality se Reistně moc velké popularity nedostalo. Nedaleko odsud se necházela Železná opona, takže Reistna byla zavřená. Znovuotevření se dočkala až v roce 1961. Z ochozu jde vidět na všechny světové strany: na severu jsou vinohrady obklopené Valtice a lednický park, na jihu rakouský Schattenberg, východní obzor zdobí Malé Karpaty a západní silueta Mikulova.